Jak naučit dítě usínat samo v postýlce

Jak naučit dítě, aby usínalo samo v postýlce? Poměrně rychle jsem pochopila, že každé dítě je jiné. Na oddělení šestinedělí jsme sice patřili k těm bezproblémovým, ale to se po příjezdu domů rychle změnilo. První tři měsíce jsem měla co dělat, aby moje dítě mělo aspoň jeden spánek za den…

Jak uspat dítě do 3 měsíců

Zpočátku byl Jonášek hodně kontaktní miminko a úplně nejradši by spal jenom u maminky. A to buď v šátku, nebo na bříšku. Šátek fungoval spolehlivě, ale po každém pokusu o přendání do postýlky okamžitě prokouknul moje úmysly.

Venku bylo přes 30 stupňů, v našem pražském bytě ještě víc, ale já jsem si dávala dobrovolně na hrudník další kamínka, protože jinak by přes den vůbec neusnul. Při večerním uspávání se mu pak místo spánkového hormonu vylučoval adrenalin a můj roztomilý mimoušek připomínal naspeedovanýho zlobra.

Článkům, podle kterých by novorozenec měl spát 20 hodin denně, jsem se tehdy musela ironicky smát. U nás to bylo v lepším případě 14.

Na Instagramu jsem sdílela, co se mi osvědčilo s úspěšností více než jednou, když bylo Jonášovi něco málo přes dva měsíce. Vyzkoušela jsem tehdy snad všechno, tedy kromě metody kontrolovaného pláče (ta je mi upřímně proti srsti):

Kojit, kojit, kojit – dokud ho neukojím. To je samozřejmě základ. Problém však nastával při transportu u(spo)kojeného dítěte.
Stará dobrá zavinovačka – svazování dítěte ve mně zpočátku vyvolávalo smíšené pocity, ale když to zabrání škubání a zmaření mé snahy, humanistické obavy šly stranou. Jonáškovi se to překvapivě dlouho líbilo.
Udělat tmu – zatáhnout žaluzie, hodit deku přes postýlku, zkrátka cokoli. Vycházela jsem z předpokladu, že časem stejně jako psi I.P. Pavlova pochopí, že tma = spím. Zpětně si myslím, že to fakt pomohlo.
Pustit zvuky – zjistila jsem, že existují aplikace vydávající tzv. bílý šum (kavárenský hluk, déšť, vlak, vysavač a tak). Miminkům to prý připomíná prostředí v bříšku, kde nikdy nebylo úplný ticho. Na Jonáška nejlíp působil zvuk staré lednice (to by mě fakt zajímalo, proč zrovna tohle).
Poloha u maminky vleže na bříšku – pokud všechno selhalo, přicházelo na řadu vyproštění ze zavinovačky a umístění na bříšku, kde jsem dítě držela za zadeček a houpáním vytvářela pocit pohybu. Pokud se probudil, přicházela na řadu poslední záchrana v podobě šátku.

⛔️ Kočárek, dudlík ani autosedačka na Jonáška nikdy neplatily. V autě dokonce řval tak, že jsem se ho párkrát v naprostém zoufalství pokoušela nakojit přímo za jízdy (nebyl to ten nejlepší nápad).

Jak uspat dítě bez kojení

V noci naštěstí Jonáš spinkal hezky. Zvládali jsme to většinou s jedním probuzením a po nakojení ho stačilo dát zpátky do postýlky, kde brzy usnul. Tato super schopnost byla klíčová. Chtěla jsem ji maximálně využít i přes den a začala jsem ho dávat do postýlky před každým plánovaným spaním.

Důležité bylo, aby mi neusnul při kojení, ale pokud možno sám v postýlce. Nechávala jsem ho kňorat, ale jakmile začal plakat, brala jsem ho do náruče a opět přikládala k prsu.

Na druhý pokus už mi bylo většinou jedno, kde usne. Hlavně, aby už konečně spal. 😄

Brzy jsem si všimla jedné zajímavé věci – i když usnul při kojení na velké posteli a já pak odešla do vedlejší místnosti, budil se s pláčem a pocitem zrady, že byl opuštěn. Když ale usnul v postýlce sám, po probuzení si vesele žvatlal a já měla čas dokončit rozdělanou práci.

To mě jenom utvrdilo v tom, že samouspávání je tou správnou cestou a nezpůsobuje mu žádné trauma, spíš naopak.

Spolehlivě se naučil usínat sám mezi čtvrtým a pátým měsícem. Tehdy se u nás taky objevily první náznaky režimu a já si mohla konečně dopřát chvilku klidu i za denního světla.

Kdybych měla shrnout do několika bodů, co se na naší krušné cestě nejvíc osvědčilo, budou to následující věci:

  • Vychytat ten správný okamžik – to je asi úplný základ. Momentálně u nás už měsíc funguje pravidlo 2 hodiny aktivity – hodinka spánku. Vychází to na tři spánky za den. Pokud ho ale nezvládnu při prvních náznacích únavy dát do postýlky, začíná být přetažený a usíná mnohem hůř.
  • Rozdělit kojení a uspávání – začala jsem kojit v jiné místnosti a přenášet bdícího Jonáše do postýlky. Teď už u nás kojení a uspávání vůbec nesouvisí.
  • Naučit dítě na lahvičku – dudlík Jonáš nikdy neuznával, ale sání ho samozřejmě uklidňuje. Začala jsem mu proto dávat do lahvičky vodu (pomáhalo to i při křiku v autě) a od pátého měsíce, co se naučil držet lahvičku v rukách, je to fakt pohoda.
  • Vštípit zásadu, že postýlka není na hraní – postýlku nepoužívám jako bezpečný odkládací prostor. Snažím se, aby ji měl Jonáš spojenou jenom se spaním.
  • Udělat tmu – jdeme spolu k oknu, já zatáhnu žaluzie a okomentuju to slovy „uděláme tmu, aby se ti hezky spinkalo“.
  • Mít stejnou průpovídku na rozloučenou„sloník je tady, chobotnička je s tady, budete spolu hezky spinkat a maminka/tatínek bude poblíž“. Stejnou větu říká i Kuba, jen v české verzi, samozřejmě. 😄

Velkou výhodou je, že takto může dítě uspat i tatínek. Je to velmi praktické a tátové na sebe mohou být patřičně pyšní.

Pravdou ale je, že dítě k tomu potřebuje svoje dobře známé prostředí. Když jsme přes vánoční svátky jezdili po návštěvách a Silvestra trávili na horské chatě, samouspávací dovednosti byly zapomenuty.

Bylo mi to líto a bála jsem se, že se ze mě zase stane chodící dudlík, ale po návratu domů se dítě zase hodilo do pohody a na postýlko si vzpomnělo. Až jsem měla pocit, že se po ní Jonáškovi opravdu stýskalo.

Další výjimkou je samozřejmě nemoc. Když je nemocný a v postýlce fňuká, nemám problém ho nechat usnout na velké posteli u prsa. To pak ale většinou usínám s ním, abych načerpala síly na boj s nemocí/bolavými zoubky.🙂

Jinak postýlku máme přiraženou k posteli a odebranou bočnici. Přijde mi to v noci velmi praktické. Teď se ale Jonášek naučil válet sudy a brzy se z postýlky dostane na postel, takže budu muset vymyslet, jak to udělat, aby se nám neskutálel na zem. Nemáte s tím nějaké zkušenosti?

Líbil se vám článek? Sdílejte ho se svými přáteli:
Komentáře: 2
  1. Lucka

    Uli super článek, odkázal mě na něj můj muž Jindříšek a moc ti děkuji za jeho napsání , supr tipy, také s Ondráškem vyzkoušíme a najdeme si v něm své. :idea: :smile:

    1. uMontenegro (автор)

      Jéé, moc děkuju za pochvalu. :oops:
      Naší další metou je spaní celou noc bez probouzení, tak zase dám vědět, jak se nám to (ne)daří. ;-)

;-) :| :x :twisted: :smile: :shock: :sad: :roll: :razz: :oops: :o :mrgreen: :lol: :idea: :grin: :evil: :cry: :cool: :arrow: :???: :?: :!: