Existuje pravá láska?

Musím se v duchu usmívat, když slyším fráze typu: „Okamžitě jsme věděli, že je to láska na první pohled“ nebo „Pravá láska na mě teprve čeká“. To všechno jsou podle mě báchorky. Ano, už na první pohled může přeskočit jiskra a zažehnout vášnivé city. Není to však láska, ale zamilovanost. A zamilovanost ze své podstaty nemůže vydržet po celý lidský život. Stejně tak jako se nedá najíst navždy nebo se vyspat až do stáří.

Zamilovanost je stav vyjadřující připravenost k rozmnožování a vyvolává maximální přitažlivost k protějšku. Během zamilovanosti se v mozku člověka potlačuje kritické myšlení (ty dobře známé růžové brýle), vypínají se mozková centra zodpovědná za ostražitost a strach („kvůli lásce jsem připraven/a na všechno“) a vylučuje se hormon dopamin, který má na svědomí emoční závislost na osobě, do které jsme zamilovaní.

V podstatě je to stav, který se velice podobá drogové závislosti. Pamatujete si, jak jste si nemohli představit život bez některého ze svých bývalých partnerů? A kampak se poděly všechny ty city? Můžete si říct „Asi to nebyla ta pravá láska“ a vydat se na pátrání po té skutečné. Nebo taky ne.

Příroda je moudrá. Musíme se rozmnožovat a musíme po tom toužit. Nikdo nás k tomu nepřiměje násilím. Právě proto se spouští mechanismus zamilovanosti a připravuje vás k hlavnímu cíli – zachování rodu. S tímto úkolem se můžeme vypořádat za jeden až dva roky. Pokud ne, zřejmě s vaším protějškem něco není v pořádku. A proto se o slovo opět hlásí mozek. To však dělá i v případě, že rozmnožovací mise byla úspěšně splněna. Teď je potřeba se postarat o dítě, ochránit ho před nebezpečím, uživit ho a zajistit mu teplo. Jak se na to ale soustředit, pokud se stále nemůžete nabažit svého partnera?

Proto zamilovanost zcela jistě vyprchá a láska za těchto okolností nemusí ani začít.

Líbil se vám článek? Sdílejte ho se svými přáteli:

;-) :| :x :twisted: :smile: :shock: :sad: :roll: :razz: :oops: :o :mrgreen: :lol: :idea: :grin: :evil: :cry: :cool: :arrow: :???: :?: :!: