Čas mám, ale na tohle si ho neudělám…

V dnešní uspěchané době…. Ne, takhle doopravdy nezačneme.

Opět se ale budeme věnovat času. Pokud si občas dáváte cíle, které chcete plnit, pak se vám už asi někdy stalo, že jste sem tam museli odmítnout schůzku, sraz s kamarády, nebo jste zkrátka dali přednost něčemu jinému, co pro vás bylo v tu chvíli důležitější. A tak je to podle mě v pořádku.

Všiml jsem si ale, že hodně lidí má problém říkat ne a organizovat si čas podle toho, co doopravdy chtějí. Raději se sejdeme s kolegy i přesto, že jsme chtěli pracovat na něčem jiném. Třeba jen proto, že jsme s nimi už doopravdy dlouho nebyli na pivku. A tak naše plány zase skončí v koši, protože neumíme říct ne.

Mělo by to ale asi fungovat trochu jinak. Jestli chceme vůbec něco zvládnout, asi bychom neměli dávat přednost ostatním před sebou. Pro každého z nás má den jen 24 hodin. Každá hodina je tím cennější, čím lépe ji dokážeme využít a to se stane jen těžko, když budeme dávat přednost všemu ostatnímu.

V mém případě je to asi takhle: Vždy, když mám omezenou dobu na pracovní schůzky, velmi pečlivě si vybírám, s kým se sejdu a s kým ne. Přemýšlím nad tím, kdo je pro mě důležitější a kdo mi přinese víc. A hlavně mojí prací je přinést firmě peníze, nikoliv si povídat s příjemnými lidmi. I když nejsem placen přímo od výkonu, styděl bych se, kdybych svou práci nedělal pořádně. Je na mě, abych posoudil, která schůzka je užitečná a která méně. Přesně za tohle jsem ceněný.  Mé nadřízené by ani nemělo zajímat, kolik času s klienty strávím, ale jen to, jestli to, co dělám, dělám efektivně.

Přestavte si, že chcete napsat třeba knihu. Máte zajímavý příběh, víte, jak to chcete dělat, ale je to běh na dlouhou trať. Samozřejmě se každý den po práci najde něco jiného, co můžete dělat – kamarádi vás zvou ven, dávají ten nový film, na který jste se dlouho těšili, kolegové pořádají večírek, je sraz se spolužáky ze střední… Vždycky lze dělat něco jiného. Ale je třeba umět říct NE a opakovat to tak dlouho, dokud nedosáhneme svého cíle.  Když se mě lidi ptají, jestli mám čas, tak většinou neříkám, že nemám čas, protože to není pravda. Všichni máme čas. Jen bychom měli být schopni ho využívat podle toho, jak si přejeme.

Ale každopádně každý má nárok nakládat se svým časem tak, jak uzná za vhodné. Jen je pak třeba si uvědomit, že svůj čas řídíme my sami. Je to jen naše rozhodnutí, kde a s kým ho strávíme.

Takže na otázku „Máš čas?“ raději odpovídám „Ano, ale na tohle si ho dneska bohužel neudělám.“ Neznamená to, že když si na tohle budete dávat pozor, tak se najednou stanete superúspěšnými a vše půjde snadno. Bohužel všude číhá plno dalších překážek, ale o tom zase v jiném článku. Pro teď bude stačit, když se příště zamyslíme, než dáme přednost ostatním před svými plány.

Jakub

 

Líbil se vám článek? Sdílejte ho se svými přáteli:

;-) :| :x :twisted: :smile: :shock: :sad: :roll: :razz: :oops: :o :mrgreen: :lol: :idea: :grin: :evil: :cry: :cool: :arrow: :???: :?: :!: